Pohled epidemiologa na promořenost klíšťat v České republice

Téma boreliozy a klíšťové encefalitidy se vrací každým rokem, stejně jako se klíšťata probouzejí po zimě. Mezi oblasti s větším výskytem nakažených klíšťat Klíšťovou Encefalitidou a Boreliozou patří Blanensko, Vysočina, Zlínsko, Praha a Jižní Čechy a Šumava. Jaká je situace kolem počtu klíšťat právě v Jižních Čechách přišla do Rozhlasu České Budějovice, do pořadu Zdravíčko okomentovat, lékařka Centra očkování při Zdravotním ústavu v Českých Budějovicích, epidemioložka MUDr. Ludmila Sattranová.

Sattranová ve svém rozhlasovém rozhovoru mimo jiné vyvrací mýtus o klíšťatech padajících ze stromu: „Žijí v podrostu při zemi. Spíš než v lese chytíme klíště na pokraji lesa, na břehu u vody a v parcích, klidně i v centru Českých Budějovic", či objasnila větší četnost klíšťat obecně. „Je to bohužel tak. A je to dáno tím, že klíšťata s námi zkrátka žijí a s námi se jim líbí. Mají ráda přibližně stejné podmínky jako my, teplo, trochu vlhko, tady v jižních Čechách se jim obzvlášť daří - v trávě kolem potoků, řek a rybníků,“ uvedla. 

Průzkumy zamořenosti a infikovanosti klíšťat se provádí přímo v terénu sběrem. Když dosáhne hranice infikovaných klíšťat pět procent, je oblast prohlášena za ohnisko nákazy.Jednou z klíšťaty nejívce zamořených lokalit je v Jižních Čechách je Římovsko, Českokrumlovsko, ale v posledních letech i Prachaticko a okolí Lipna. MUDr. Sattranová komentuje převážně alarmující výskyt i ve vyšších polohách, kam se díky změnám klimatu, klíšťata rozšiřují.

Nebezpečí nákazy od klíšťat nespočívá jen v pozorovaném zakousnutém klíštěti, či Erythema Migrans. Nakazit se člověk může i od malého klíšťátka, které je lidským okem téměř neznatelné. „Ani se neudrží, jen se od nás napije a odpadne, takže si myslíme, že jsme žádné klíště ani neměli. Pak neočekáváme, že by zdravotní potíže mohly souviset s nákazou od klíštěte, a o to komplikovanější je zachytit onemocnění včas,“ upozorňuje lékařka. Často zmiňovaný příznak Boreliozy, Erythema Migrans, tedy skvrna po přisátém klíštěti, však není 100 procentním ukazatelem. Velké procento případů nakažených Boreliozou nepozorovali na svém těle žádné skvrny.

Lymská Borelioza je na rozdíl od Klíšťové Encefalitidy onemocnění bakteriální. S tím souvisí i nemožnost vakcinace pro ní a hůře stanovitelná diagnóza a tím i průběh léčby. Běžným bojovníkem proti Boreliím jsou antibiotika. „Nevýhodou je ale, že Borelie mění své antigenní struktury, proto se nedaří vyrobit účinnou vakcínu,“ říká vedoucí lékařka Centra očkování při Zdravotním ústavu v Českých Budějovicích. 

„Borelióza je zrádná v tom, že může mít velké množství příznaků. Prvním je zarudnutí pokožky v okolí přisátí, tedy skvrna. U encefalitidy nic takového nenajdete. Skvrna je projevem zánětlivého procesu kolem vpichu. Nesvědí, nebolí ani není hmatná, je jenom vidět a postupem času může z prostředku vybledávat a zbyde takový prstýnek. Tím to může všechno skončit, ale nemusí,“ popisuje Ludmila Sattranová. 

„Jestli onemocníme a jak, záleží i na tom, jak jsme geneticky vybaveni. Například lidé s rodovým sklonem k revmatu mají vyšší pravděpodobnost, že u nich borélie způsobí bolesti svalů, bolesti kloubů. Ale ony dokáží napodobovat různá onemocnění, někdy je velmi těžké je odhalit. Je to nehnisavý zánět, kterému se tělo brání nárazově. Někdy hlava a svaly bolí, někdy ne, někdo má teplotu, někdo ne, bolesti jsou stěhovavé a může to trvat roky,“ doplňuje.

Oproti Borelioze je Klíšťová Encefalitida onemocnění, proti němuž je možné se nechat očkovat. Je to virové onemocnění, u kterého se nedá léčit příčina, ale jen příznaky. „Projeví se asi za 14 dní od nakažení, a to bolestmi hlavy, teplotou, únavou. Příznaky podobné viróze trvají asi týden a pak buďto onemocnění zcela ustoupí, anebo se zhruba za další týden až dva vrátí druhá fáze, která se už většinou nedá zvládnout bez hospitalizace,“ popisuje Ludmila Sattranová. 

Jelikož encefalitida je virového původu, může ve svém druhém stádiu přímo ohrožovat život nakaženého a je většinou neodkladná hospitalizace. Takovými typickými příznaky tohoto stádia jsou bolesti hlavy, závratě, bezvědomí, pohybové obtíže, poškození mozku. „I vyléčená klíšťovka velmi často snižuje dlouhodobě kvalitu života,“ varuje MUDr. Ludmila Sattranová. „Nejsou zřídkavé případy, že lidé musejí odejít do invalidního důchodu, protože se nesoustředí, bolí je hlava, mají potíže se spánkem, sluchem, zrakem, jsou velmi unavitelní." 

Pro článek byly použity citace rozhlasového rozhovoru.

Datum: 29.07. 2015   Téma: Články